Historie bidetů: od porcelánových uměleckých děl po elektronickou ozdobu moderní koupelny

Vše začalo ve Francii

Bidety vznikly jako vylepšení ke klasickému nočníku. Nádoba byla větší a stála na stoličce, respektive na nožičkách. Nalévala se do ní voda, kterou bylo ze zjevných důvodů nutné měnit po každém použití. První písemnou zmínku o bidetu najdeme v roce 1726 v Itálii. V ní se mimo jiné uvádí, že místem pro bidet nebyla koupelna, ale z dnešního pohledu poněkud překvapivě ložnice. Slovo bidet znamenalo původně „malý, podsaditý kůň kdysi rozšířený v Bretani a Normandii“, avšak jeho dnešní význam plně spadá do tématu sanitární keramiky.

Zdroj: Dictionnaire de français Larousse (2022)

Bidety jsou z povahy věci mnohem mladším vynálezem než toalety. Za „oficiálního“ vynálezce bidetu (nebo alespoň člověka, který jej pozvedl na novou úroveň) je považován francouzský nábytkář Christopher des Roisers, jehož služeb hojně využívali na královském dvoře. Tam začal dodávat nádherně zdobené porcelánové mísy, které zasazoval do neméně vznosných dřevěných konstrukcí. Není divu, že mezi jeho zákazníky se řadili především ti nejbohatší.

Takhle vypadaly jedny z prvních historických bidetů. Zda právě tyto pocházejí z dílny mistra des Roisers, bohužel nevíme.  (Zdroj: Pinterest.com)

První spršky po roce 1800

Netrvalo dlouho a objevila se další inovace: první bidety s opravdovými sprškami. Ty fungovaly na principu ručních pumpiček. Po rozšíření domovních vodovodů po roce 1800 se bidety už přesouvají do koupelen, kde konečně získávají připojení na opravdový přívod vody.

Nedílná součást civilizovaného života…

Přestože původní bidety se s těmi moderními prakticky nedají srovnat, jejich oblíbenost doslova raketově rostla od samého počátku. M. T. Hartová ve svém článku pro jeden z nejprestižnějších magazínů na světě doslova uvádí toto:

„Bidety byly tak nedílnou součástí civilizovaného života, že dokonce i uvězněná Marie Antoinetta měla jeden v cele, když čekala na popravu gilotinou. Sice byla uvržena do vlhké kobky plné krys, ale právo na očistu jí upřeno nebylo.

– The Atlantic, 18. března 2018

…skoro všude

Postupem času se bidety rozšířily i do dalších evropských i zámořských zemí, od Latinské Ameriky přes Blízký Východ až do nejzazších koutů Asie. Velkým překvapením však byla a do velké míry pořád zůstává jejich mimořádně těžká pozice v anglosaském světě. Autorka výše uvedeného článku to celé vysvětluje jako poněkud choulostivou záležitost. Proč? Ačkoli první patenty související s bidety se v USA začaly objevovat již ve 20. letech, v masovějším měřítku se američtí vojáci s tímto zařízením setkali až v Evropě během druhé světové války.

Shodou (pro bidety nešťastných) náhod to bylo zejména ve veřejných domech. Proto si pravděpodobně mysleli, že bidety souvisejí zejména s těmito místy. Nicméně už před válkou lidé v USA a Velké Británii bidety spojovali s fyzickou láskou. Jejich jedno specifické použití totiž vnímali jako jednu z možností prevence před nechtěným početím. Zkrátka a dobře, v anglicky mluvících zemích bidety neměly na růžích ustláno prakticky od samotného počátku.

Patent na záchodové sedátko se sprškou z roku 1928 (Zdroj: Google Patents)

60. léta znamenala nové snahy o rozšíření

Komplikace s rozšířením bidetů v USA nekončily ani navzdory snahám proslulé American Bidet Company, která se usilovně snažila vysvětlit potenciálním zákazníkům všechny výhody, které bidety nabízejí. Nezabraly ani nové technické vymoženosti ani nic jiného. Američané zkrátka v reklamě nechtěli slyšet o tom, že existuje zařízení, které jim dodá pocit naprosté čistoty a pohodlína WC. A to ani když se o to pokoušel Arnold Cohen, expert na reklamu.

Poněkud překvapivě však v USA vznikl naprosto mamutí trh s vlhčenými ubrousky, které však představují neméně velký problém pro čistírny odpadních vod. Ubrousky na sebe totiž váží tuky, a čistírny pak ucpávají jako obrovské zátky. Odstraňování takových problémů je mimořádně komplikované a finančně náročné. Mýty o bidetech se však v minulosti nešířily jen v Americe, ale i u nás. Naštěstí se je v podstatě podařilo vyvrátit. Pozornost jsme tomu věnovali i my v jednom z našich dřívějších článků.

Japonci propojují bidet s elektronikou

Nápady z Ameriky však padly na mimořádně úrodnou půdu v Japonsku. V 80. letech totiž japonští inženýři položili základ toho, co známe jako dnešní moderní elektronický bidet. Bidetové sedátko doplnili o nové součástky, přidali nové funkce, a komfort používání tak povznesli na zcela novou úroveň. A právě japonským přístupem se pak inspirovali další výrobci, včetně evropských gigantů jako jsou například Grohe nebo Geberit.

Moderní bidetové sedátko ViClean značky Villeroy Boch je doslova ozdobou koupelny.

A dál už to známe

O tom, jaké přínosy pro nás má mobilní telefon, lednička nebo pračka, už dnes nikdo nepochybuje. Máme radost, že stále rostoucí oblibě se těší i bidety. Když je řeč o jejich výhodách a přednostech, nejde o žádné vzdušné zámky. Stačí se jen podívat na opravdové příběhy skutečných lidí. O bidetech jsme si také povídali s lékařkou, která v rozhovoru doslova říká: „Bidety bych ráda viděla například i v porodnicích.“

Bidet znamená pohodlí a čistotu doslova pro každého

Existují výrobky, které jsou určené pouze pro úzký okruh lidí. A pak jsou produkty doslova pro každého. Každý z nás má doma koupelnu a toaletu. A protože každý z nás musí WC používat, úplně kdokoli může snadno využívat výhod, které bidety nabízejí. Pořízení některé z jejich forem rozhodně není finančně náročné – vždyť bidetové spršky se dají pořídit již za několik stovek korun. A nejoblíbenější elektronická bidetová sedátka? Ta stojí podobně jako běžná lednička. Na lepší časy se možná blýská i v Americe. Dokonce i v The New York Times totiž vyšel článek, který nese název: Elektronické bidetové sedátko je luxus, bez kterého nebudete chtít žít.